Poslední večeře...

5. srpna 2016 v 8:00
....nemám FB, takže nezobrazuji...jako rocková babička nemám zatím potřebu, NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY...přesto mohu i tento týden přispět na téma týdne.
Četla jsem velice zajímavý článek na internetu, který se zabýval posledním přáním odsouzených lidí těsně před smrtí...nu a posledním přáním stravovacím, měli si vybrat to, nač mají největší chuť před momentem, kdy v přesýpacích hodinách jejich životní etapy spadne poslední zrníčko.
Přání to byla zajímavá..jeden odsouzený si přál pouze jednu olivu s peckou / pecku pak našli u mrtvého v kapse /, další odsouzená si přála obrovský steak s mladým hráškem na másle, samozřejmě že zde byl i požadavek na pořádný hamburger s hranolkami, ale i půl litru mátové zmrzliny. Někdy byla přání zcela normální a běžná, jindy zde byla cítit extravagance a pokus na sebe upozornit...a když jsem dočetla, okamžitě se mi ZOBRAZIL ten notoricky známý obraz mistra Leonarda da Vinci POSLEDNÍ VEČEŘE.
Na fresce jsou vyobrazeny skupinky apoštolů, které diskutují s Ježíšem o zradě Jidáše...je to poslední večeře...
Ježíš zde sedí s přáteli i zrádcem a mě napadá, zda i on měl volbu poslední večeře ???
Dlouho jsem přemýšlela a snažila se vžít do psychiky zločince, vědět, že za pár minut vydechnu...měla bych chuť si vybírat své oblíbené jídlo...měla bych chuť dát si svou oblíbenou zmrzlinu a kávičku, když bych věděla, že už nikdy nebudu tuto chuť vnímat, už nikdy se nebudu na tu chuť těšit ??
Jak vypjatá musí být situace, když vím, že za pár okamžiků vydechnu...měla bych chuť narvat si naposledy břicho ???...já vůbec nevím....samozřejmě, že nemám psychiku masového vraha, ale i on se přeci bojí, i on chce každé ráno vstávat, i on má určitou dávku emocí....přátelé, já nevím...
Vždy před nějakou vypjatou situací / a to smrt tedy určitě je/ mám žaludek na vodě, když bojuji s démony svého dětství či minulostí, chce se mi zvracet...já bych asi nepozřela, natož dávat si svůj oblíbený větrník...
Velice by mě zajímal Váš názor, do jaké míry jste schopni ve vypjaté situaci narvat si břicho, zda máte vůbec chuť a dokážete pozřít delikatesu a víte, že za pár minut či hodin tu už nebudete...
Jaká by byla ta Vaše POSLEDNÍ VEČEŘE....já bych si asi požádala o měkký chléb se sádlem a škvarky, k tomu domácí okurky a zapila bych to jednou Plzní....

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Meduňka Meduňka | Web | 5. srpna 2016 v 10:09 | Reagovat

Myslím, že bych ke své poslední večeři v životě už asi nepožadovala dělenou stravu... :-D Ale vážně,, nejspíš bych nebyla schopna něco jíst, v tom stresu

2 SalomeM SalomeM | 5. srpna 2016 v 10:25 | Reagovat

Já jsem prožila takový psychický krach - zhroucení, že jsem myslila, že umřu, ale na jídlo jsem si ani nevzpomněla, natož abych něco snědla. Ona ta Ježíšova poslední večeře měla být spíš symbolická. Asi se musel hodně překonávat. To bych nedala.

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 11:49 | Reagovat

Zajímavíé zamyšlení, těžko se mi odpovídá. Za prvé nevím, zda stres by mi dovolil vychutnat cosi a za druhé, jsem právě po obědě, takže mi to po téhle stránce nemyslí. ;-)  :-)

4 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 5. srpna 2016 v 12:16 | Reagovat

Taky to nechápu, tu volbu poslední večeře..asi bych sotva něco pozřela

5 ruzena ruzena | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 15:10 | Reagovat

Mě k sevření žaludku stačí mnohem méně než vědět že je ta večeře poslední! :D Spíš bych se napila na kuráž... :-)  ;-)

6 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 5. srpna 2016 v 15:21 | Reagovat

Zřejmě bych nedala vůbec nic. Když mám starosti a depka klepe na dveře, žaludek se scvrkne do mini rozměru, že by se tam nevešel ani hrášek. A to už nemluvím o tom, že na jídlo nemám chuť vůbec :-)  ;-)

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 15:49 | Reagovat

Přestože jsem pořádný žrout, Simi, nedovedu si představit, že bych těsně před popravou myslela na jídlo. :-?
Vybíráš si zvláštní témata, tvoje zamyšlení je velice zajímavé.
Tedy ne, že bych se občas nad něčím zajímavým nedokázala zamyslet, ale rozhodně bych to neuměla "hodit na papír". ;-)
Přeji příjemný víkend. 8-)  :-)

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 17:56 | Reagovat

Já to zkusím vzít úplně z jiného konce, s humorem a nadsázkoku, budu sice zcela odporovat všem komnetářům, ale to nevadí! :-) Já bych si dala opečené celé kuře a k tomu s tebou bych si přiťukla orosenou Plzničkou 12. Žádná 10! :-D Věřím, že by se k nám přidala i Meduňka [1]: , která též pivko má ráda,
ale dnes někde zapomněla svůj humor... ???  ;-)

9 Sugr Sugr | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 18:00 | Reagovat

Na mém blogu jsi mi zanechala komentář, na který bych ráda regovala mailem, neprobírám soukromé věci na mém blogu, takže pokud budeš chtít, svůj blogový mail mám uveden. Jinak zde pouze podotknu, že:
-jestli není přítomen a už přítomen nebude ze své vlastní vůle - jeho škoda, že tě ztratil.
- jestli není přítomen a už nebude
z vůle Boží, to už ani jedna neovlivníme.
Nevím jak se věci mají, tak prosím ber můj komentář coby nezasvěcený. :-)

10 Meduňka Meduňka | Web | 5. srpna 2016 v 20:10 | Reagovat

[8]: Nojo, no. Jak jde o poslední věci člověka, můj humor jde stranou.
A to já bych se přidala, ale místo Plzně bych si dala Guinnesse, porter. A rovnou tuplák :-D

11 Sugr Sugr | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 20:15 | Reagovat

[10]: Neznám! :-( Seznámíš nás? :-D

12 Kosma Kosma | Web | 5. srpna 2016 v 22:31 | Reagovat

Od začátku článku mě napadalo to stejné - že bych měla stažený žaludek a neměla na jídlo ani pomyšlení! Mám to tak před každou zkouškou, každým stresem a najím se až v klidu, kdy je po všem a přijde uvolnění - teprve tehdy se mi vrátí chuť k jídlu a ráda se odměním! :-)
Ale teda asi - nějaký indický vegetariánský jídlo nebo moje zapíkaný brambory se smetanou! Ale byla bych to schopná pozřít až po udělení milosti:-)

13 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:31 | Reagovat

[1]: Mě ta odpověď naopak dostala...představila jsem si, jak jsi se rozcapila a požádala o normální stravu / určitě by ti v kriminále dělili :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D /...boží, takový odvaz na konec svého žití :D  :D  :D

14 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:37 | Reagovat

[2]: Vím, o čem píšeš, bohužel jsem to zažila dvakrát v rozmezí dvou let a jídlo jsem do sebe vždy dostala až večer :-!

15 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:38 | Reagovat

[3]: Lotty, to je taky nápad, dělat komentář na tak důležité téma po obědě :D  :D  :D

16 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:40 | Reagovat

[4]: Ve své podstatě už by mi to mohlo být jedno, nestačila bych si ani postěžovat, kdyby to kuchař odflákl :-?  :-?

17 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:41 | Reagovat

[5]: Ano i to je řešení...zmrskat se pod obraz boží :D  :D  :D

18 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:43 | Reagovat

[6]: Tak to Ti závidím, že trpíš nechutenstvím / pokud k tomu nemá tělo jiný důvod /. já trpím tím druhým protipolem, musím si nepřežírání ordinovat, jinak bych měla zase metrák ;-)

19 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:47 | Reagovat

[7]: Haničko, nepochybuju, že bys to nehodila na papír, určitě ano a nepopírám, že toto je hodně nezvyklé téma.
Já si ten článek četla několikrát, protože mě skutečně udivila ta psychika...ovšem druhá a ta důležitější věc je...nikdo také nepíše, zda ten dotyčný to jídlo skutečně sní 8-)

20 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:50 | Reagovat

[8]: Já se domnívám, že ten humor i ta nadsázka sem patří a je v naprostém pořádku, nejsme zde parta masových vrahů :D  :D  :D
Meduňka svůj humor neztratila, ta zmínka o dělené stravě mě dostala, ustříkla jsem...představila jsem si ji, jak říká...DNES MI, PROSÍM , NEDĚLTE :D  :D  :D  :D  :D

21 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:54 | Reagovat

[9]: To je v naprostém pořádku...když jsem četla Tvou báseň..byl večer, lehce emočně vypjatý a tak jsem si posteskla...ale jinak jsem ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo, protože bych tyto články psala nebo nepsala z blázince, kam by mě časem dostal...ale děkuji, moc :-)  :-)  :-)  :-)

22 beallara beallara | Web | 6. srpna 2016 v 7:59 | Reagovat

[12]: Píšete to kouzelně...přesně v momentě uvolnění, kdy upadá stres, jsem schopná se narvat jako buldozer nebo spíše byla jsem schopná...nyní se snažím krotit ;-)
To indické vegetariánské by si dala moje dcera a hodně pálivé...já bych raději ten chleba se sádlem....vždy když jsme někde na dovolené a já mám deficit domácí stravy, toužím po českém chlebu se sádlem, z čeho pramení, že podvědomí má vybráno, ovšem brambůrek na smataně není také k zahození...těžká volba :D  :D  :D  :D

23 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. srpna 2016 v 15:08 | Reagovat

Hodně zajímavé zamyšlení a také hodně smutné. Nevím. Když byly doma vypjaté situace, "žrala"jsem jak najatá, jídlo mělo nahradit chybějící lásku, emoce. Takže asi bych se nacpala, abych na onom světě neměla hlad. Výběr by byl těžký, mám ráda pizzu, lasaně, rajskou, špenát, kynuté knedlíky s ovocem, šoulet, špagety.... O_O  :D  :D  :D

24 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 6. srpna 2016 v 18:22 | Reagovat

Bůh neexistuje

25 signoraa signoraa | Web | 6. srpna 2016 v 22:28 | Reagovat

Sedím a přemýšlím nad tím, zda bych měla vůbec na něco chut'. Co se jídla týče asi nic, ale požádala bych o tuplovaného ferneta, kterému se říká "lak na rakve". Když už tam musím ... :-D

26 Hanka Hanka | E-mail | Web | 6. srpna 2016 v 23:04 | Reagovat

[19]: Hmmm, tak to by mě taky zajímalo, Simi, ale pídit se po tom nebudu. ;-)

27 Zdenka Zdenka | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 10:59 | Reagovat

To bych teda taky nevěděla, co si dát :-? , nejspíše nic....

28 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 14:11 | Reagovat

Zajímavá úvaha, která se oprávněně dostala do výběru.  Ve stresu nemám chuť většinou na nic, ale kdyby to mělo být to poslední, co prožiju na tomto světě, tak by to možná dopadlo jinak. Asi bych se musela rozhodnout až v tom daném okamžiku a určitě by to bylo hodně těžké rozhodnutí. Napadá mě, že bych si dala třeba koprovku, kterou nesnáším a proto bych ji jedla hodně dlouho, abych posunula dobu konce. Ale jak říkám, kdo ví...

29 MarijaKes MarijaKes | Web | 10. srpna 2016 v 8:17 | Reagovat

Když jsi mne vyzvala si to představit, také bych asi nedokázala pozřít ani sousto. Před jakoukoli cestou, i kdyby to byl výlet na který se těším, který začíná třeba jízdou autem, autobusem či jinými prostředky, nejsem schopná nic pozřít. Žaludek se mi chvěje. Je to pouhá cestovní horečka. Co potom cesta na věčnost.....Asi bych je s jídlem poslala do háje.....

30 anickadz anickadz | E-mail | 12. srpna 2016 v 10:10 | Reagovat

[24]: Existuje, nazývá se různými jmény, ale je tady je i v tobě je laskavý... :-)

31 anickadz anickadz | E-mail | 12. srpna 2016 v 10:44 | Reagovat

[24]: Existuje, nazývá se různými jmény, ale je tady je i v tobě je laskavý... :-) ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama