Intimita dotyků...

19. února 2017 v 7:00
...sedí maminka a před ní na klíně dcera. Obě jsou si nesmírně blízko, maminka češe vlásky své princezně, kartáčem jemně projíždí hlavou, občas zlehoučka líbne do hlavičky. Hladí hlavičku, přirovnává neposedné vlásky a přitom jsou si nejblíž, jak dvě ženy mohou být, je zde cítit harmonie, buduje se vztah a prohlubuje. To, do jaké míry dokáže maminka INTIMITU DOTYKŮ dceři předat, to do určité míry poznamená jejich budoucí vztahy..

....moje maminka měla celý život krátké vlasy, nedostala lásku, nedostala pohlazení, v době po válce se na děti moc nemyslelo a tato generace žen byla nesmírně tvrdá a zatuhlá.
Přesto ke sklonku svého života milovala, když jsem jí doma barvila vlasy, když jsem jí dělala tzv. foukanou, dotýkala jsem se její hlavy, seděla se zavřenýma očima a nesmírně si to užívala ...tečou mi slzy, protože cítím, jak moc nám dvěma INTIMITA DOTYKŮ chyběla.

....nikdy jsme neseděly s mojí maminkou a nikdy mi nečesala vlásky, protože i já jsem je měla celý život krátké, nikdy mi je nenechala narůst , asi chtěli mít doma víc kluka než něžnou holčičku...nezažila jsem pocit INTIMITY DOTYKŮ, moje maminka lásku prostě předávat takto neuměla...

....moje dcera měla a má celý život dlouhé vlasy. Hýčkala jsem si ty chvíle, když její hlavička přenádherně voněla broskvovým dětským šampónem, její vlásky létaly ze strany na stranu, kartáčem jsem je pročesávala, hladila, dávala jí lásku, předávala dar lásky a tak trochu , né trochu, moc jsem jí učila být ženou, pečovat o sebe, dbát o sebe a hýčkat se.
Naše INTIMITA DOTYKŮ měla častou frekvenci, přišla mi nesmírně přirozená, dávala jsem jí pocit bezpečí a sobě jsem dovolila nahlédnout do intimního světa žen, matky a dcery.

....moje vnučka je ještě malá, stojí před velkým zrcadlem, směje se na sebe od ucha k uchu a když jí začnu vlásky přejíždět jemně kartáčem, přivírá očíčka a nechává už v tomto věku rozjíždět INTIMITU DOTYKŮ a pocitů.

Ženský svět, ženské rituály, ženské obřady... to všechno může mít v sobě obyčejné česání vlasů, vlasů dlouhých , vlasů krátkých, to všechno nás k sobě přibližuje, to všechno nám dává poznání vzájemné lásky, vzájemné blízkosti.
Když žena ženu naučí něžnosti, nestydí se za tyto projevy, předá své dceři DAR INTIMITY DOTYKŮ.
Nezapomínejte hladit své dcery, nezapomínejte na letmé polibky do vonící dětských vlásků, vše se vrátí vám, vše se vrátí nám lidem...nebude totiž pozdě na to, být si blíž....


/ zdroj obrázku Pinterest Carri Angele /
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes MarijaKes | Web | 19. února 2017 v 7:10 | Reagovat

Krásně napsané, vzbudilo to ve mně mnoho pocitů, vzpomínek a i ti slzicku jsem setřela. :-)  :-)

2 Evina Evina | E-mail | 19. února 2017 v 7:57 | Reagovat

Pořád jsem nevěděla,proč máme s dcerou nádherný vztah ;-) Je to tak krásně napsané,že jí to musím nechat přečíst :-)
Měla celá léta dlouhé vlasy.Teď chodí ostříhaná.Zase si domluvíme den-vzájemně se nabarvíme :-)Teď mi došlo-bratr míval dlouhé vlasy dlouho,jako dítě.Jak říkávala moje mamka-každá miluje syna :-(
Přeji krásnou neděli :-)

3 Libby Libby | E-mail | Web | 19. února 2017 v 8:11 | Reagovat

Ach cérko, my toho máme tolik společného ... však víš ;-) Príma neděli :-)

4 Zdenka Zdenka | Web | 19. února 2017 v 8:17 | Reagovat

To je krásné, moje dcery měly dlouhé vlasy všechny, teda ještě i mají ;-)  :-), ale česání mi občas připadalo spíš stresující :-D  :-D, kolikrát byl problém jim to rozčesat 8-O  :-D

5 Jarmila* Jarmila* | E-mail | Web | 19. února 2017 v 9:18 | Reagovat

Krásně napsané. :-)
Mluvíš mi z duše.
Přeji hezkou neděli. :-)

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 19. února 2017 v 9:36 | Reagovat

Prohrabkávání vlásků, to můžu vždycky. :-)

7 Eliss Eliss | Web | 19. února 2017 v 10:02 | Reagovat

Pěkně napsané, já to bohužel nikdy nezažila, taky jsem měla krátké vlasy :-(

8 Iris Iris | E-mail | Web | 19. února 2017 v 10:02 | Reagovat

Tak já mám synátora, ale dělám to úplně stejně ;-)

9 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 19. února 2017 v 10:19 | Reagovat

Moje maminka měla celý život dlouhé vlasy a já, než jsem se vdala, měla jsem je taky dlouhé, přesto si vybavím, jak mi maminka v dětství vlasy rvala hřebenem, jak na ně nadávala, že jsou kluzké jako had,  pak se mi vybaví táta, který se na to nemohl dívat a vlasy mi rozčesal s větším citem. Na mě to ale zanechalo celoživotní trauma, hned po svatbě šly moje vlasy do pryč, ale jsem ráda, že jsem máminu povahu nezdědila. A tak dnes může dcera s láskou pečovat o dlouhé vlásky své dcery....

10 Kitty Kitty | Web | 19. února 2017 v 10:42 | Reagovat

Krásně napsané, objevně pro mě. Se mnou se maminka nemazlila, proto jsem citově plochá a moc nedokážu projevovat city. Je to tak. Co dítěti vhladíš, to se mu vyplatí.
Už rozumím psychologovi, že pořád dokola mluvil o tom, že mi maminka ubližovala. Starala se, ale nehladila. Sestru asi víc, ta byla víc k lidem. Já jsem chytala vjemy od táty a taky jsem dodnes spíš chlapské nátury. Teď na stáří mi leccost dochází, tento článek mě až rozslzel. Dnešní mazlené děti budou mít hezčí život. Pokud nám ho teda politici nezkazí svými polovičatými zákony a nařízeními. Ale hladit jde vždycky - a nejen děti; i starouš zjihne, když ho hladím po hlavičce. Užívám si to až teď na stáří a poučená - i takovými články. Díky

11 Kosma Kosma | Web | 19. února 2017 v 12:40 | Reagovat

Nadherne a moc pravdive. Ano, i tak muzeme ovlivnit, jaka bude pristi generace! A pak, ze jednotlivec nezmuze nic! :-)

12 Henrieta Henrieta | E-mail | Web | 19. února 2017 v 13:06 | Reagovat

Uff! Vzpomněla jsem si na dětství...
Moc hezky napsané, dojalo mě to.
H.

13 Hanako Hanako | 19. února 2017 v 13:31 | Reagovat

Myslím si, že na délce vlasů vůbec nezáleží. Moje dcera měla krátké kudrny, uspořádat je dalo také hodně práce a něžnosti. I synkovy vlasy jsem česávala a povídali jsme si. V létě dětské vlasy bývaly vyhřáté, často voněly loukou a senem. Z mých dětí vyrostli citliví, ale nezměkčilí dospělí. :-)  :-)

14 padesatka padesatka | E-mail | Web | 19. února 2017 v 14:41 | Reagovat

Sakra, co mám dělat, když mám dva kluky...?! 8-O

15 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 19. února 2017 v 16:09 | Reagovat

Chybí mi to dodnes...

16 Sugr Sugr | E-mail | Web | 19. února 2017 v 17:08 | Reagovat

[14]: Počkat si na vnučku! :-D
Česat vlásky si mohla ale i synovi, copak jsi to nedělala když byl maličký?
Česání kadeří není jen výsadou holčiček, I můj syn měl v dětsví krásné vlásky. :-)

17 padesatka padesatka | E-mail | Web | 19. února 2017 v 17:13 | Reagovat

[16]: Když byli kluci malí, tak chtěli drbat na zádíčkách...vískat ve vlasech taky, ale to už je dááávno... :-)

18 Sugr Sugr | E-mail | Web | 19. února 2017 v 17:13 | Reagovat

Simi, když už píšeš o těch "dotycích", slyšela jsi o "dotykových masážích?". Jo, prý když někomu chybí dotyky, tak jde na tuto masáž. Není to nic erotického, ale "jen" dotýkání. Chodí na to hlavně muži, ale prý i ženy, jen nevím, zda existuje i mužský dotykový masér. Moje kolegyně na takové masáže chodí pravidelně, tak se jí zítra v práci hned zeptám. Kdo ví, zda-li tam nečešou a nedotýkají se i vlásků? ;-)

19 Sugr Sugr | E-mail | Web | 19. února 2017 v 17:15 | Reagovat

[17]: To přece neva - hlavně že to BYLO!
To jsou ty nejkrásnější okamžiky pro každou mámu, i pro mě byly! :-)
Přeci by jsi nechtěla svého puberťáka teď drbat na zádech a vískat ve vlasech, to už přenech nějaké v jeho věku. :-D  ;-)

20 padesatka padesatka | E-mail | Web | 19. února 2017 v 17:19 | Reagovat

[19]: No, občas chce obejmout, to když prohraje v LoLku.
Vnučka je zatím v nedohlednu, i když jsem ji přivolávala (viz Přivolávání vnučky). Zatím nespěchám, musím se nejdřív zbavit Druhorozeného... :-)

21 Sugr Sugr | E-mail | Web | 19. února 2017 v 17:26 | Reagovat

[20]: Téda, to by mi nenapadlo, že se dá přivolat vnučka? Já myslela, že to je práce synátora? Nespěchej, dočkáš se dokonce 2x, ty se máš!
Simi promiň, že ti tu diskutuju mimo téma tvého článku - to se nedělá, už končím...

22 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. února 2017 v 21:24 | Reagovat

Opět jsi mě svým povídáním chytla za srdce, Simi.
Moje mamka si od své maminky moc láskyplných dotyků neužila, a tak je ani nepředávala dál.
Vlastně na nás neměla pro samou práci čas. Už jsem ti psala, že v podstatě živila rodinu.
Já mám jednoho syna, dokud byl malý, hodně jsem se s ním mazlila, jenže mi to zatrhnul, když začal brát rozum.
Mám však dvě kouzelné zlatovlasé dlouhovlasé vnučky, tak si absenci dotyků vynahrazuji. Zatím moje láskyplné projevy přijímají. ;-) :-)

Konečně jsem napsala komentáře k tvým článkům, četla jsem je všechny hned po zveřejnění, jenže jsem se ke komentářům nějak nemohla přimět. ;-) :-)

23 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 19. února 2017 v 23:09 | Reagovat

Ta moje příšerka se sice strašně ráda mazlí, ale na vlásky jí sahat nesmím.
Můžu jen ve chvíli, kdy jí chce rozčesávat babička, to jde pak raději za mnou, protože já netahám. Ale je vidět, že se jí to nelíbí.
Prostě to nemá ráda.
Zato slečinka teď přišla, asi poprvé, jestli jí rozčešu.
Má jemňoučké chmýří a já jí vždycky stříhala na kluka, ale teď si je nechává růst...
Vlastně až teď, poslední dobou, si mí puberťáci chodí pro objetí.

24 Anna Sladká Anna Sladká | Web | 20. února 2017 v 11:45 | Reagovat

Moc pěkné počtení. Díky za něho!

25 beallara beallara | Web | 20. února 2017 v 15:46 | Reagovat

VÁŽENÉ A MILÉ
MOC VÁM DĚKUJI ZA NÁDHERNÉ KOMENTÁŘE, ZA VAŠE NÁZORY I ZA VAŠI OTEVŘENOST.
VŠE PODSTATNÉ UŽ BYLO ŘEČENO A JÁ VÁM VŠEM PŘEJU, ABY SE VÁM TA LÁSKA, KTEROU PŘEDÁVÁTE TISÍCKRÁT VRÁTILA,NEJEN JAKO JEDNOTLIVCI ALE I NÁM VŠEM :-)  :-)

26 Jana Jana | E-mail | Web | 20. února 2017 v 16:50 | Reagovat

Moje maličká sestra milovala, když jí vlásky česal můj přítel - ten je česal rád proto, že byly rovné a jemné (úplný opak mých vlasů, pokud se nenarovnají). Zajímavé, jak má sestřička poddajné vlasy a povahu jako z kamene toho nejtvrdšího. A já mám vlasy jako rebelka a přitom jsem hodné kotě, když mne nikdo neohrožuje ... :) Ale jo, je fakt, že kde chybí intimita dtýků, tam to dopadá třeba jako u nás - neumím svojí mámu obejmout ...

27 signoraa signoraa | Web | 20. února 2017 v 17:29 | Reagovat

Napsalas krásné vyznání. Já té něhy v dětství také moc nezažila, ale mám jí v sobě, předala jsem jí dceři a možná i synovi. Dodnes letmo líbám do vlásků svá vnoučata, i když je třeba jen potkám na chodbě. :-)

28 Pavla Pavla | 20. února 2017 v 19:36 | Reagovat

Simi, krásně psáno. Moje maminka byla ze čtyř sourozenců - byla válka, její rodiče stavěli dům a její maminka byla tak strhaná (kromě všeho pracovala na stavbě domu), že neměla mléko a nemohla nejmladšího bratra kojit. Na děti moc času nebylo. Maminka vždy vzpomínala, jak svojí 90ti leté babičce česala vlasy a zaplétala do drdůlku. A že babička to vždy chtěla jen od ní. Do loňského roku jsem maminku barvila, česala a myla jí vlasy. Bohužel, to již nikdy nemohu dělat. Mám dlouhé vlasy a obě moje dcerky také. Situace se opakuje. :-)

29 beallara beallara | Web | 20. února 2017 v 20:45 | Reagovat

Milá Hani,
chtěla bych ti moc a moc poděkovat za nádherné komentáře, které jsi poctivě / tato tvoje vlastnost je úžasná /napsala a do každé jsi dala kousek sebe.
Také bych ti chtěla moc poděkovat za nádherné fotografie, které dáváš na blog, je to památka na staré, krásné blogové časy.
Přeju ti krásné, klidné dny :-)  :-)  :-)

30 Hanka Hanka | E-mail | Web | 21. února 2017 v 20:24 | Reagovat

[29]: Simonko, moc ti děkuji za poděkování (nemáš vůbec zač) a milý vzkaz.
Víš, já si tvoje články nechávám, když mám tu správnou náladu.
U tebe to nejde jen prolítnout a jít dál.
Přeji i tobě příjemně prožité dny. ♥ :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama