Noc, která roztančila můj život...

14. června 2017 v 7:35
Byl teplý, vlahý červenec.
Typická vesnická tancovačka, kterých bylo o víkendech mraky. Místní národní výbory si namalovaly čárku za kulturní akci a my mladí jsme měli, kde vyplavit endorfíny.
Obrovský sál plný dlouhovlasých mániček. Koncentrace modré rifloviny, cigaretového kouře, alkoholu a zakázaných látek.
Každý co potřeboval, každý co chtěl.
Ale hlavně spousta rockové hudby, spousta úderného tance.
Ve víru tance jsem otočila oči k podiu.
Stál tam u mikrofonu, zpíval píseň Whitesnake a jeho prsty rychle přeskakovaly ze struny na strunu.
Naše oči se setkaly. Nikdy jsem neviděla tak nádherné oči, tak nádherný úsměv.
Tisíckrát jsme se setkali očima a vždy mi to setkání rozvibrovalo tělo i mysl.
O přestávce mi někdo položil ruku na rameno a lehce poklepal.
Byl to on a jeho nádherné oči.
Vtančil mi do života nádherný chlap.
Když mě o půlnoci na návsi políbil, propadla jsem jeho polibku, jeho něžným rukám, jeho skvostným očím.
Protančili jsme noc v sále propocených těl, cigaretového kouře a alkoholového odéru.
Svítalo. Dral se na svět nový den. Drala se na svět nová, nádherná láska.
Rozbřesk něžného slunce v objetí dvou lidí. Spojení, které přinesla noc a ráno tomu svazku požehnalo.
Šli jsme tři. On, já a jeho kytara.
Ta noc, roztančila můj život.

Byl studený, propršený červenec.
Na porodním sále jsem za temperamentního bubnování deště do okenních tabulek porodila naší dceru.
Do roka a do dne.
Je esencí nás dvou. Má kus od každého z nás. Má něžnost té noci nás dvou.
Je naše pokračování. Na hvězdné obloze tehdejší noci už probleskla její hvězda.
Aby se následně stala hvězdou našich životů.
Že se nám to nepovedlo. Že jsme se uměli zraňovat, trefovat a zabíjet všechno krásné.
Že jsme tu lásku zabili, utopili v každém dni hádek a zloby.
To je život ve své nahotě.
Ta noc mi dala největší a nejkrásnější lásku. Dala mi muže.
Dala mi dceru.
Přivírám oči...slyším tu hudbu z povzdálí, cítím tu vlahost večera a přesně vím...mělo to tak být.


 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 14. června 2017 v 8:06 | Reagovat

Krásně napsané.Probudí to vzpomínky pro další,i s tím zakončením.Ještě,že máme ty dětičky :-)
Přeji nádherný den plný inspirace :-)

2 Kitty Kitty | Web | 14. června 2017 v 8:19 | Reagovat

Zůstala jsi krásná dodnes, vitální a citlivá. Užili jste si tanec, lásku a máte dceru. Máte pěkné vzpomínky na začátky. Zůstalo to v tobě a to není málo. Zdravím živočišnou kočku! ;-)

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. června 2017 v 8:25 | Reagovat

Ach, krásné časy rockové!

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 14. června 2017 v 8:55 | Reagovat

Krásné, romantické, dobře napsané. :-)

5 Pavla Pavla | 14. června 2017 v 9:00 | Reagovat

Moc krásně jsi to napsala. Byla to Tvoje největší láska?

6 ruzena ruzena | E-mail | Web | 14. června 2017 v 9:05 | Reagovat

Opět krásně napsaná životní zkušenost.. Všechno souvisí se vším, i když to neskončilo úplně přesně jak mělo, máš dceru, vnučku.. a prožila jsi nádherné chvíle, každý to štěstí nemá :-)  :-)

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 14. června 2017 v 9:14 | Reagovat

Občas se nezadaří, ale většinou i na tom se dá najít něco krásnýho :-).

8 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 14. června 2017 v 9:46 | Reagovat

Super článek, který si dovolím navrhnout do výběru na téma týdne.

9 Eliss Eliss | Web | 14. června 2017 v 9:49 | Reagovat

Jediné setkání změnilo celý život... Opět úžasně napsáno!!!!

10 Meduňka Meduňka | Web | 14. června 2017 v 10:34 | Reagovat

Bloncko, ty píšeš tak skvostně!
A inspirovala jsi mě, asi sepíšu též něco rockového :-D

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 14. června 2017 v 13:47 | Reagovat

Kouzelná noc...

12 N. N. | 14. června 2017 v 14:26 | Reagovat

Jako pesimista / poučený optimista /  slyším li slovo "umělec", sahám po pistoli... :-D

13 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 14. června 2017 v 17:28 | Reagovat

Letní lásky, které se někdy nevyvedou, tak, jak bychom si přáli. Vztah dlouho nevydržel, přesto jsi byla obdarovaná tím nejkrásnějším, skvělou dcerou a potažmo úžasným Soptíčkem. Co víc si přát ... :-)  :-)  :-)

14 beallara beallara | 14. června 2017 v 17:50 | Reagovat

[1]: To k létu také patří, pořádný fláák nostalgie :-)

[2]: Hlavně jsem nezatrpkla a život žiju s potěšením a ráda :-)

[3]: Nádherné a těch přenádherných rockových vzpomínek 8-)

[4]: Děkuji :-)

[5]: Jednoznačně byla, jednak to bylo nesmírně osudové a jednak mám dítě. A to je celoživotní pouto :-)

[6]: Já dneska přesně vím a cítím, že to tak mělo být :-)

[7]: Tak já jednoznačně nelituji, obdarovali jsme se navzájem chvílemi, které jsem už s nikým nezažila a moje vzpomínky jsou už jen krásné :-)

[8]: Mockrát děkuji, velice mě těší nominace právě od Tebe :-)

[9]: Tato noc změnila můj život, nezůstal kámen na kameni, stálo to za to :-)

[10]: Blondííí...já rocková babička si trsnu v rytmu tvých veršůůůůů :D  :D
Wow, bohové, buďte milostivý :D  :D

[11]: Jedna z nejzásadnějších v mém životě... :-)

[12]: Můj umělec byl přes den zámečník a hrál jako koníček.
Díky němu zdědila dcera geny a vlohy pro tvorbu a je velice zručná a šikovná...pro tentokrát bych zámečníka nestřílela, příteli N :-)

[13]: Nemyslím si, že by 8let našeho vztahu byla krátká doba, ale byla vyčerpávající na emoce, to ano :-)

15 Jana Jana | Web | 14. června 2017 v 17:56 | Reagovat

Simi, nádherné :-) i když konec je smutný :-(  Ty ,ale to nejkrásnější z Vaší lásky máš stále, vaši dceru a myslím, že to je ten největší poklad :-)

16 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 14. června 2017 v 18:40 | Reagovat

Jak z červený knihovny.
Vlastně by se tvé dceři dalo říkat "věčná památka". :-)

17 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 14. června 2017 v 18:41 | Reagovat

Jo, zapomněla jsem dodat, že červenou knihovnu čtu ráda. :-)

18 bavi-mne-to bavi-mne-to | Web | 14. června 2017 v 20:07 | Reagovat

O takové lásce číst je krásné.
Prožít takovou lásku je od života velký dar.

19 beallara beallara | Web | 15. června 2017 v 6:43 | Reagovat

[15]: Smutné to bylo, když to skončilo, s pohledem dnešní optiky a nadhledem, jo, vždy není posvícení :-)

[16]: Však víš, život nám dokáže nádherně namíchat od každého něco, občas je to červená knihovna, občas horor.
Dcera se nám vydařila,o tom žádná :-)

[17]: Upřímně...neznám lepší relax :-)

[18]: Určitě, když jsme se rozváděli, byla jsem raněná a bolavá, ale s odstupem času na to hledím skutečně jako na obrovský dar :-)

20 Zdenka Zdenka | Web | 15. června 2017 v 7:41 | Reagovat

Vážně nádherné vyznání :-)  :-) Taky jsem ráda, že mi po bývalém zbyly zrovna tři kousky :-D  :-D a jeho jsem se zbavila :D  :D Jak já se teď mám blaze :-P  :-P Krásný den :-)  :-)

21 Iris Iris | E-mail | Web | 15. června 2017 v 8:13 | Reagovat

Dokonalá noc, krásně jsi to napsala :-)

22 N. N. | 15. června 2017 v 13:08 | Reagovat

/14 /Usilující o umění jsou ještě horší než samotní umělci, protože mají ještě větší ambice. Napoleonský komplex to je nebezpečná úchylka. Pokud je člověk zámečník, chápal bych, kdyby se ve volném čase zabýval třeba zbraněmi nebo automobilovými motory. Ale lézt s kytarou na podium v kulturáku, pokud samozřejmě nejsou hlavním motivem prachy,  to je / třeba nevědomý / sadomasochizmus. :-D

23 N. N. | 15. června 2017 v 13:22 | Reagovat

Abych vysvětlil ten sadomasochizmus, pocházím z umělců, a kromně jiného jsem taky vyučen strojním zámečníkem, i když jsem se s tím nikdy neživil. Za socializmu, který dosud ctím, mi byli i když jsem byl zcela bez protekce,zcela demokraticky  povoleno studovat až do mého 29.roku. Když už jsem měl vystudovány všechny možné školy, a živil se v podstatě vekslováním, život mně bavil, a nechtělo se mi do háku, šel jsem ještě předtím, než jsem se stal nejstarším vojínem v čechách, studovat na dva roky dělnickou třídu. Vším čím jsem byl, jsem byl rád, ale podia kulturáků mne jaksi preventivně odmalička  odpuzovala, i když jsem to nikdy prakticky nezažil... :-D

24 beallara beallara | 15. června 2017 v 16:36 | Reagovat

[22]: Jste příšerně zatrpklý, není vše černé nebo bílé.
Nemá smysl s vámi na toto téma diskutovat neb prosazujete své ideje a já se pod ně tentokrát nepodepíši, drahý příteli N :- ???

25 Henrieta Henrieta | E-mail | Web | 15. června 2017 v 21:33 | Reagovat

Proč mám pocit, že TA noc bylo to, co bylo v Tvém životě TO důležité?!
Mimochodem, červenou knihovnu nečtu, ale kdybys jí napsala Ty, možná bych si dala říct:-).
Henrieta

26 beallara beallara | 16. června 2017 v 7:07 | Reagovat

[25]: Správný pocit, ten nejvýstižnější.
Ta noc zastavila desktrukci a posunula mě výrazně jinam v mém životě.
Byla to nejzásadnější noc mého života.
Nejkrásnější je, že to tak skutečně bylo, slovo od slova, gesta, situace, vše podle červené knihovny. Jen to finále už pokulhávalo a nepovedlo se...žili šťastně až do konce svých dní :-(

27 MarijaKes MarijaKes | Web | 16. června 2017 v 10:12 | Reagovat

Moc hezky napsané. Početí a zrod až ke konci. Je to škoda, že velká láska takto končí. Simčo, setkala jsi se po letech s ním nebo o něm nic nevíš? Ví on, že má tak nádhernou vnučku? :-)

28 beallara beallara | Web | 16. června 2017 v 10:21 | Reagovat

[27]: Viděl Verunku naposledy ve druhé třídě. Pak jsem mého manžela požádala, aby odešel z našeho života, protože nebyl díky zneužívání omamných látek schopen normálního života.
Jak žije, kde žije a zda vůbec žije nevím a moje dcera zájem o tyto informace nemá. :-)

29 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 16. června 2017 v 11:48 | Reagovat

Ani nedutám..., ale je to moc hezky napsané. Holt už je někdy takový život, a láska skončí.....

30 slunecnyden slunecnyden | Web | 16. června 2017 v 20:06 | Reagovat

Mám to také tak nějak... :-) Příběh i obrázek moc hezký.

31 rainorchid rainorchid | Web | 18. června 2017 v 10:03 | Reagovat

škoda, že to nemohlo vydržať v dobrom až do konca :-? ale pekný príbeh

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama