O pranýři vlastních myšlenek ...

12. května 2018 v 8:36
aneb jak jsem sama sebe překvapila ...
Mám už poměrně odžito, nečekám, spíše přijímám.
Do Madridu jsem odjela za poznáním, za odpočinkem a kdo pracuje s lidmi, ten pochopí, já utekla od lidí.
Měla jsem v plánu nasávat památky, čerpat z myšlenek a idejí jiných.
Prohlédnout si obrazy velkého El Greca, obejít El Escorial, dát si kávičku v Toledu.
Nu a k velkému překvapení jsem si nastavila zrcadlo, naleštila ho vlastním potem.
A tak jsem se ocitla před nádhernou stavbou z rudých malých cihliček, kde se uprostřed zabíjí zvířata.
Zabíjí se tu zvířata pro zábavu.

Co tu machruje ? Nabízí se odpověď, vždyť denně čtvrt století ukrajuje ze zvířecích mrtvol a slušně jí to živí.
Svatá pravda. Otupěla jsem, přesto když se na ty tuny masa dívám, občas mne obejde stín smrti.
Mám okamžiky, kdy mi ty hromady mrtvých zvířat dělají šoufl.
Jsem asi jediný řezník široko daleko, který neměl vepřové maso v puse asi čtyři roky, jitrnice, jelita nejí a
z ovaru by se osypal.
Na malá selátka, čerstvě poražená se vůbec nedívám. Že by citlivka ?
Přehání ? Je otrlá ? Nikoliv, jen přijímá život, jak leží, jak běží.

Stojím před arénou, stojím před budovou, kde krásným býkům dávají sbohem a kupuji si lístek.
Hodinu před začátkem se mi nervozitou štosuje žaludek.
Mám zmatek sama ze sebe, nechápu, jak dám skutečnost, že se zde budou zabíjet zvířata.

Vstupuji do pravé španělské koridy. Ozařuje mne slunce, vtahuje mne atmosféra.
Kolem mne tisíce lidí, mnoho národností.
Nastupují toreádoři, přijíždí statní muži na koních.
Stojí mi všechny chlupy na těle, mám sevřené útroby a v jediné vteřině splývám s davem.
Splývám s atmosférou, jsem vtažena.
Moje emoce se perou jen malou chvilku, vyhrává dav, jsem omámena přítomností.
Divadlo života a smrti.
Tleskám krásným mužům, kteří tančí s muletou, jejich vypracovaným tělům.
Vše má svůj řád, úroveň a není to pouze krvelačná podívaná.
Kontroverzní tradice, která vyvolává extázi, davové šílenství.

Stála jsem na pranýři svých myšlenek. Lynčovala jsem sama sebe. Tolik protichůdných emocí.
Jak budu žít s faktem, že jsem tleskala tak pokleslé zábavě ?
Budu.
Pro všechny pohoršené, zhnusené, chápu vás.
Také se mi příčí zabíjení.
Přesto jsem vděčná, na vlastní kůži jsem poznala, co dokáže dav, co dokáže s lidským potenciálem šílenství, extáze, nadšení.
Zkušenost, které nelituji, posílila mne a znova bych jí zopakovala. Je totiž nepřenosná.




 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | 12. května 2018 v 10:01 | Reagovat

Pot & kreff!

2 fidorka fidorka | 12. května 2018 v 10:56 | Reagovat

Nie, túto zábavu by som nezvládla.
Arénu som si pozrela len zvonka.
Aj keď ctím tradície, túto považujem za barbarskú, tak isto ako beh pred rozzúrenými býkmi v Pamplone.
Ale iný kraj, iný mrav.

3 Marie Marie | 12. května 2018 v 11:06 | Reagovat

Na koridě jsem byla v roce 1991 ve Španělsku. Byl to neopakovatelný zážitek. Pocity jsem měla také rozporuplné a protichůdné, ale jsem moc ráda, že jsem to zažila.
Marie

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. května 2018 v 11:29 | Reagovat

Simi, ale ono to je stejné, jako když stojíš před povodní, fascinována, přestože víš, že to je živel, který ničí.
Když stojíš na pevním mostě, na skále, vysoko nad rozbouřenou řekou, ježí se Ti chlupy v zátylku, máš husí kůži, ale pomoct si nemůžeš, musíš se dívat...

Tohle je v nás, to JE lidství.
Můžem nesouhlasit, můžem se přít, ale není to nic platné. To jsme my, lidi...

5 padesatka padesatka | E-mail | Web | 12. května 2018 v 12:23 | Reagovat

Asi bych taky zašla a podlehla, rozumím tomu.

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 12. května 2018 v 12:24 | Reagovat

[2]: To bych asi nesrovnávala, běhání před býky je opravdu zábava pro debily... :-D

7 fidorka fidorka | 12. května 2018 v 13:12 | Reagovat

[6]: Chápem ľudskú zvedavosť, ale proste neznášam akékoľvek týranie zvierat... a ešte keď  sa na tom zarábajú ťažké prachy. Existujú aj psie zápasy, kohútie zápasy, no fuj. Uznávam len rôzne preteky, z ktorých majú zábavu aj tie zvieratá... aj keď, aj to môže byť diskutabilné. Bohvie, čo by nám o tom povedali tie zvieratá, keby vedeli rozprávať. Niekedy stačí pohľad do ich očí.

8 fidorka fidorka | 12. května 2018 v 13:24 | Reagovat

[5]: Asi by som, prisámvačku, držala palce tomu býkovi a nie toreadorovi :-D

9 padesatka padesatka | E-mail | Web | 12. května 2018 v 13:27 | Reagovat

[8]: No, to já taky.... :-D

10 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 12. května 2018 v 14:07 | Reagovat

no to já bych asi nedala
vždycky říkám že jsem skoro vegetarián...mně třeba hrozně vadilo v Tescu v masně jak tam je nakreslená kráva a je tam vyznačeno na jejím těle co je co...a mně se z toho vždycky dělalo šoufl že jsem to maso ani nechtěla kupovat,naštěstí už roky v Tescu maso nenakupuju
nesnáším i porcování masa..

no možná je ten komentář trochu mimo mísu ale při čtení se mi to vybavilo

11 Růža Růža | E-mail | 12. května 2018 v 14:20 | Reagovat

Asi bych to také nedala.

12 duchodkaevka duchodkaevka | 12. května 2018 v 16:11 | Reagovat

Nikdy jsem nepřemýšlela jestli takovou podívanou zažít nebo ne. Myslím, že bych se bez toho zážitku klidně obešla.

13 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. května 2018 v 17:46 | Reagovat

Stejně jsem ráda, že jsi ten poznatek do článku dala. Je to jejich tradice a přesně, tahák pro turisty. Asi bych nezašla.
Ježily se mi chlupy při čtení, jak kdysi shazovali z věže kozla coby jakýsi symbol, oběť. Jsem milovnice zvířat, nakonec ten osvícený farář to zatrhl, lidem vymluvil. Fotky jsou tvoje, nebo z netu? :-)

14 beallara beallara | 12. května 2018 v 18:10 | Reagovat

[13]: FOtky jsou moje.

15 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 12. května 2018 v 18:11 | Reagovat

Rozumím ti, také bych se potácela a vím, co způsobí masa lidí. Ale já bych na koridu nešla. Vědomě se vyhýbám jakémukoli násilí na zvířatech, oči zavírám, odmítám. Ale je to zkušenost, to ano...

16 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 12. května 2018 v 18:54 | Reagovat

Ono to musi mít .něco do sebe, když se to tam po staleti drží...ale u nás bych to rozhodně nezavadel...myslim, že to EU neúspěšně zkoušela zrušit i ve Spanelsku

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. května 2018 v 21:39 | Reagovat

Asi bych sice na takové představení nešel, protože bych měl potíž s tím ho prožívat emociálně v souladu s davem, to mi není moc vlastní. Ale nijak koridu neodsuzuji ani nepovažuji za morálně nepřijatelnou.

18 Obyčejné radosti života Obyčejné radosti života | Web | 12. května 2018 v 22:41 | Reagovat

Rozumím tvým pocitům i podlehnutí davu. To je prostě téměř nevyhnutelné. Já bych tam ale nemohla. Ani bych tam nevstoupila.  Jsem masožravec a ve skrytu duše doufám, že to, co mám na talíři nebylo vykoupeno zbytečným trápením. Ale aréna je něco jiného. Tam o utrpení jde. Boj na život a na smrt pro zábavu lidí. S tím nemohu nikdy souhlasit. Zabít pro nasycení,  kvůli hladu, to je přírodní zákonitost. Ale pro zábavu, adrenalin.....? To ne.

19 bavi-mne-to bavi-mne-to | Web | 13. května 2018 v 7:11 | Reagovat

Je pravda, že při vyslovení Španělsko se korida člověku v mysli vybaví. Patří ke koloritu této země. Ale já za sebe bych si tento zážitek nechala ujít.
Ale věřím, že atmosféra v řadách diváků je zcela určitě strhující.
Hezkou neděli!
Hanka :-)

20 Alka Alka | E-mail | 13. května 2018 v 7:54 | Reagovat

Nemyslím si, že by zrovna současná korida byla o utrpení a zabíjení... Oštěpy se zabodávají do "tukového hrbu" na hřbetě; a nejspíš ani žádný býk v aréně neuhynul.
Je to drama na efekt. Desdemonu z "arény" taky neodváží rychlá záchranná.
Takže, Simí, žádné výčitky. ;-)

21 ruzena ruzena | E-mail | Web | 13. května 2018 v 9:25 | Reagovat

Ty jsi prostě jižanský typ :-) Já bych ale na koridu nešla, byla jsem kdysi dávno na zabíjačce a stačilo mi to :-?

22 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. května 2018 v 9:28 | Reagovat

[20]: Tak tohle bych tedy zrovna asi neřekla. Ono asi tomu býkovi jen tak šimrají kůži že z něj lije krev, honí ho z místa namísto a on stále a vytrvale krvácí až vykrvácí nebo ho milostivě toreador zabije ranou z milosti. Takže to není smrt? To je tedy co?

23 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. května 2018 v 9:31 | Reagovat

Jseš jak moje Láska století. Jeho otec byl taky řezník a on do mala nejí maso. Nicméně dlabe vesele salámy, klobásy apod. Díky tomu už si dvakrát vyžral rakovinu. Já bych to taky nedala, masového šílenství se totiž bojím, protože to z lidí dělá nemyslící a nebezpečné tvory. Pár lidem se to v dějinách podařilo a myslím, že to nebyly ty světlé stránky světových dějin.... a taky to možná začalo nevinně návštěvou koridy či jiné obdobné zábavy.

24 Alka Alka | E-mail | 13. května 2018 v 11:37 | Reagovat

[22]: Přiznávám, že koridu na živo jsem nikdy neviděla - takže: kolik in natura v koridě zabitých býků jste viděla vy?

25 VendyW VendyW | E-mail | Web | 13. května 2018 v 11:42 | Reagovat

[24]:Naživo taky ne, ale stačí se podívat na dokumenty o koridě. A rozhodně to není o tom, že býk vesele odhopká zpátky na zelené pastviny, to je evidentní ....

26 Alka Alka | E-mail | 13. května 2018 v 11:45 | Reagovat

[25]: Evidentně jsem viděla jiné dokumenty, než Vy. Ale to jsem už zjistila: ani dokumentům se zrovna nedá věřit.
Zůstaňme u toho, že my dvě se neshodneme.

27 beallara beallara | 13. května 2018 v 11:50 | Reagovat

Samozřejmě na všechny komentaře večer odpovím... během mé návštěvy zemřelo pět býků.
Chápu odpor, ale napsat to musím, nikdo z vás neviděl, v jakém stavu nám do obchodu chodi třeba prasata !!!
Korida je proti EU bourárnám lázně a odpočinkový areál !!!

28 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. května 2018 v 14:44 | Reagovat

Není mnoho lidí, kteří umějí chodit s vlastní kůží na trh. Ty mezi ně patříš. Máš můj obdiv. :-)

29 beallara beallara | Web | 13. května 2018 v 16:19 | Reagovat

[1]: Krev, pot a písek.

[2]: Naprosto chápu a přijímám jako plnohodnotný názor.

[3]: Vnímám to stejně, nelituji a jsem za tuto zkušenost vděčná, velice mne obohatila.

[4]: Baru, měla jsem radost, jak kouzelně jsi svým komentářem vystihla mé pocity.
Stála jsem v roce 2002 na Mariánské skále, kolem mne zmar, neštěstí, plaval nám barák a já stála fascinovaně a dívala se na koryto Labe, které nebylo koryto, bylo to moře.
Děkuji ti, jsi vnímavý člověk.

[5]: Já nepodlehla, já tam šla tak nabuzená, co mne čeká...jako když jdeš na rande ;-)

[8]: Ve Španělsku v koridě existuje situace, když začnou Španělé mávat bílými kapesníky, dostane býk milost, že je houževnatý bojovník.

[10]: No já tomu masu moc nedám, vepřové, hovězí vůbec, jím jen ryby a kuřecí nebo krůtí.

30 beallara beallara | Web | 13. května 2018 v 16:28 | Reagovat

[11]: Naprosto chápu.

[12]: Také jsem o tom nepřemýšlela a pak se rozhodla z minuty na minutu.

[15]: Já se nepotácela, já byla střízlivá, ano, mé pocity byly hodně protichůdné, ale atmosféra toho místa mi dala úplně jiný rozměr i vnímání sebe samé. Nelituji, naopak.

[16]: Španělé v současné době chtějí koridu prosadit jako národní památku, takže i třeba v Katalánsku, kde je zakázaná, se bude znova provozovat.
Nic se zakazovat nebude,naopak.

[17]: Já to cítím, že jsem neudělala nic nemorálního, s daleko nemorálnějšími stavy a situacemi se setkávám dnes a denně, nikoho nepobuřují, naopak jsou tiše tolerovány.

31 beallara beallara | Web | 13. května 2018 v 16:39 | Reagovat

[18]: Nechci, ale musím.
Prasata, býci i kuřata chodí často bitá, svalovina je kolikrát tak zakrvavená, že nelze ani použít. Rozhodně korida je proti jatkům EU lázeňská oblast.
Obávám se, že kdyby ta zvířata mnoho lidí viděla, když k nám přijdou k vybourání, stala by se vegetariány.
Já jím maso fakt omezeně.

[19]: Poznala jsem Španělsko z úplně jiného úhlu ...korida a flamenco a oboje byl neuvěřitelný zážitek

[20]: Tygřice, ve španělské koridě se zvířata zabíjí.
Jsou na to přísná pravidla, která toreador musí splňovat, aby zvíře netýral, nemučil, zabil co nejšetrněji.

[21]: No asi ano, ty mé předky mám prostě pod kůží a určitě tam byl nějaký jižan s horkou krví :-D

[23]: Já nejím ani uzeninu, pouze vysokoprocentní šunku a jeden druh párků, jinak nic.
Po korodě jsem zůstala racionálně myslící ženou, která je citlivá, byla a bude, jen byla v koridě, nelituje a zopakovala by to znova.

[28]: Nebudu lhát, nebudu lhát především sama sobě, je to totiž horší než ty zabití býci v koridě.
Vytáhla jsem svoji kůži na veřejný pranýř, nečekala jsem potlesk, čekala jsem přesně stejné reakce. a jsou naprosto v pořádku.

32 Janinka Janinka | E-mail | Web | 13. května 2018 v 18:49 | Reagovat

Asi bych si lístek nekoupila, mám problém i se zabitím mouchy :-).

33 Helena Helena | E-mail | 14. května 2018 v 6:51 | Reagovat

Simi, neodsuzuji. Emoce tam musejí být na koridě vytočené na maximum. Sama jsem nezažila, nevím, jak bych reagovala...
Přeji krásný den, Helena

34 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 14. května 2018 v 10:52 | Reagovat

To tedy musel být velmi zajímavý zážitek. Byť s něčím takovým nesouhlasím, úplně chápu ty vyšroubované emoce a intenzitu vlastně pozitivního zážitku. Zbývá pak už jen otázka, jestli by něčeho podobného nešlo dosáhnout i poněkud méně násilným způsobem - ale tradice je tradice.

35 ZaZa ZaZa | Web | 14. května 2018 v 13:11 | Reagovat

Blondýno, tak tuhle zábavu jsem nikdy nechápala a asi nepochopím....stejně jako různé jiné tradice "házení rajčaty", či sypání obilí do moře, když tolik lidí hladoví....
Ale asi jsi chtěla předat zkušenost s davovým šílenstvím....to je nebezpečné v každé podobě....tisíce lidí, kteří jednají pod tlakem davu jinak, než je jejich přirozenost....
mám z toho husí kůži....i tak dík za Tvou upřímnost.
Měj se hezky. ZaZa

36 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 14. května 2018 v 13:40 | Reagovat

Konečně mám zase počítač. Jak vidím, nezahálela jsi ani o dovolené. Krásně jsi popsala své pocity. Já arénu nedala. Ale co je dav, jsem si vyzkoušela už jako školačka. Měli jsme cvičení CO, šli z kopce od Matěje na Jenerálku. Dostala jsem nápad. "Máme utíkat", vykřikla jsem a začala běžet. V tu chvíli se řítila z kopce celá škola včetně soudružek učitelek. Nakonec se ani nikdo nezeptal, čí to byl šílený nápad. :-)

37 Atheira Atheira | Web | 14. května 2018 v 13:57 | Reagovat

Řekneme - je to jejich tradice. Ano, je, ale tý druhý strany se nikdo neptal. Ušlechtilý to není. V dřívějších stoletích se to dalo pochopit. To lidi dělali kdeco, ale do dnešní společnosti podle mě podobný věci prostě nepatří. Pomalu se lidi bouří proti cirkusům (jen ať, jedině dobře), ale tohle budeme uznávat jako vznešenou tradici? Chlapa, co zabije býka, který útočí jen proto, že je vyděšenej až hrůza, považovat za hrdinu? Ale fuj. :-|

38 MarijaKes MarijaKes | Web | 14. května 2018 v 19:08 | Reagovat

Asi bych se také nechala zlákat...zvědavost je silný tahač....Je to zážitek na celý život. Od nepaměti člověk zápasil se zvířetem, aby se najedl, aby přežil. Dneska jsou býčí zápasy jedněmi odsuzovány, jinými vyhledávány.....Asi bych také řvala, tajila dech, nahlas vydechovala.....Ti muži musí být obratní, a svého zvířecího nepřítele znát dokonale. Ale asi by mi to stačilo jednou. :-)

39 Marta Dušková Marta Dušková | Web | 16. května 2018 v 8:18 | Reagovat

Blondýnko, myslím, že chápu všechny tvoje rozporuplné pocity, ale dav je mocná síla. Myslím, že málokdo odolá. Měj se krásně.

40 × × | 17. května 2018 v 12:06 | Reagovat

Diváci na býčích zápasech jsou lidé, kteří by chtěli být stateční, ale nejsou...

John Steinbeck

41 beallara beallara | 17. května 2018 v 12:57 | Reagovat

[40]: Ještě větší hrdinství je býti anonymní, já své názory a postoje prezentuji otevřeně a neschovávám se !!!

42 × × | 18. května 2018 v 11:04 | Reagovat

Anonymita na internetu je snad ještě větší fantasmagorie než hrdinové v ochozech španělské koridy. Je to paradoxní, ale v těchto případech jsou skuteční hrdinové ne nahoře, ale dole...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama