O tanci ...

3. června 2018 v 12:45
Od útlého dětství mne fascinuje a bere mi dech.
Tanec.
Ve školce jsem si vystačila se dvěma kroky, doleva, doprava a ve " šlapání zelí " jsem pokračovala.
Moje generálka ze mne chtěla vychovat dokonalého člověka a zarputile trvala na tanečních.
Priority v tomto věku byly odlišné od představ rodičů.
Na odpoledních čajích jsme se klátili do rytmu Black Sabbath a u pomalejších kousků jsme na sebe lepili svá džínová propocená těla a při vášnivých líbačkách zapomínali na svět, natož na taneček.
Prožívala jsem bouřlivá léta s máničkami v propocených sálech, zahulených, kde pivní odér plul a nadnášel každého z nás.
Do rytmu ohlušující hudby vzduchem létaly dlouhé vlasy, které se zklidnily jen u tklivých rockových balad Whitesnake.
Nelituji. Naopak. Zažila jsem, co jiní nestihnou za tři životy.

Z ulítlé rockové Lidušky jsem se stala mámou. A pořád fascinovaná hudbou a tancem.
Jenže fakt jen fascinována.
Já to v těle nemám. Jsem neohrabaná, jsem mimo rytmus. Svaly, ruce, nohy, pánev, vše se nekoordinovaně klepe, škube,
nespolupracuje. Do ladných pohybů, které by mne sálem nesly, jo, tak do těch mám daleko.
Pokud se zahlédnu někde v zrcadle nebo na záznamu, přátelé, je to tristní, je to smutné.
Neumím tančit, neumím se takto projevovat.
Závidím, šíleně závidím tomu, kdo to umí.
Kdo do toho dá emoce, tančí, tělo spolupracuje, tělo ladí s partnerem.
A když se přidá erotický náboj, když se z tanečníků stane jedno tělo, je to stejně přirozené jako milování.

Být ve Španělsku a nezažít, nevidět flamenco ?
Mít vařící jižanskou krev a nesáhnout si na pulzující španělský tanec ?
Nemyslitelné.
Předcházející večer jsem zažila koridu, v mém životě zážitek obrovský rozměrů.
Kupovala jsem si lístky na představení flamenca a vnitřně se třásla, aby mne neodzbrojila komerční zábava
kýčovitého rázu ve stylu Ein Kessl Buntes.
V malém klubovém studiu, s omezeným počtem míst, s osekanou kapacitou a v syrovém, naturálním stavu.
Dřevěné pódium bez kulis jen prosvícené reflektory. Strohé a působivé.
Na oprýskaných židlích sedící tři zpěváci, jejichž projev se občas potácel nad uchu přijatelnou hladinou, tři kytaristé, jejichž prsty úderně tlačily rytmus a valily ho posluchačům do morku kosti.
Tři ženy, tři tanečnice, všechny již ve věku zralém a díky bohu za tu nadílku.
Lze věřit devatenáctileté dívence se subtilní postavou, to co do tance vloží žena s roky, které jí přinesly lásku, bolest, rozchod, pláč, strasti, ztrátu dítěte, odchod muže.
Žena, jejíž prsy jsou plné, zralé, z nichž teklo mléko, tělo lehce zaoblené na místech, které hladil vášnivý muž, vášnivý milenec. To, co dokázalo jejich tělo, nohy, ruce, vše spjaté s hudbou, se životem.
Při jednom z výstupů mi naprosto mimoděk začaly téct slzy, tak silný tlak vyvinula tanečnice na mou duševní schránku,
tak moc jsem jí to věřila.
Ani mužská část vystoupení si nezadala ve žhavosti, v temperamentu. A když se pánové zadaří i po tělesné stránce, pak hlavně ženské publikum sedělo s ústy němě nadevřenými, s ústy přijmout polibek, možná i víc.
Odcházela jsem unešená, jedoucí na vlně neočekávaných emocí, které mi dal tanec.
Tanec, jenž má kořeny v cikánské kultuře, který se nebojí vášně, doprovází ho rytmické tleskání, kastaněty.
Hluboké, vášnivé, dechberoucí.
A abych měla ten koncert úplný, odchod do hotelu bičovala nádherná noční bouřka, nebe plné šílených blesků,
prudký letní déšť, v několika minutách jsem stála promočená.
Madrid mi nadělil, co mohl, památky, koridu, flamenco.

Už jsem ve věku, kdy doprava jeden krok, doleva jeden krok, už ze sebe víc nevytlačím.
Budu dál konkurovat Znojmii ve šlapání zelí a když se objeví skutečný tanečník, budu s pokorou přijímat jeho partnerské vedení.
Dál budu slintat, dál budu obdivovat, protože tanec je jedním z nejkrásnějších lidských projevů.
Příjemný týden přeje blondýna, tančete, pokud to umíte, šlapejte zelí, pokud to neumíte, ale hlavně se nezapomínejte u toho usmívat, každý pak věří, že jste na světě rád. A to já jsem !


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 3. června 2018 v 12:50 | Reagovat

Tanečními jsem prošla, ale tanec není má doména. Jinak na dovolené se ráda dívám na tančící, ale sama tolik neumím a raději pozoruji. :-)

2 Růža Růža | E-mail | Web | 3. června 2018 v 13:01 | Reagovat

Simonko, připomněla jsi mi moje mladá léta, kdy jsem napřed chodila do předtanečních(to bylo na základce) a pak do tanečních. S příšernou trvalou na hlavě a s výškou 178 cm to neměl chybu. přesto se vždycky někdo našel, kdo pro mně přišel tancovat. Pamatuji si z předtanečních kluka, který pro mně chodil tancovat k pobavení ostatních. Oči za brýlemi s černou obroučkou měl ve výši mých prsou a usilovně koukal přímo před sebe. :-)  :-D Přes tyto zážitky jsem na tanec nezanevřela a tancovala jsem ráda. Ale obdivuji všechny, kteří to dobře umí a ráda se na ně dívám. :-)
Vidět tančit flamenco je určitě nezapomenutelný zážitek. :-)
Tanec je krásný ať to umíme míň nebo víc. Přeji krásné dny s tancem i bez.Růža

3 veruce veruce | Web | 3. června 2018 v 13:23 | Reagovat

Jsem pohybový i hudební antitalent, bohůmžel. Kdysi ještě na základce jsem na flamenco chodila v rámci kroužku španělštiny - to, co jiní předváděli s lehkostí a přirozeností, já absolutně nechápala, každý krok kloubící pohyb rukou a nohou, byl tvrdě vydřený, nacvičený, možná dokonce vtlučený mou umíněností do hlavy. No stejně to nešlo.
Já jsem sice spíš na ty naše lidové tance, ale poňouklas mě k tomu, si alespoň na youtube na flamenco zavzpomínat :-)

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. června 2018 v 14:00 | Reagovat

S tancem jsme na tom stejně. Taneční mne nebavily, raději jsem zamlčela v krámě svůj nástup na první hodinu a skládala kamion s botama. Ovšem máti si mne telefonicky vyžádala a já stejně musela jít. Jak jsem předpokládala, s podpatky jsem byla beznadějně vyšší než všichni kluci, až na jednoho, a tak jsem trpěla tím, že jsem musela koukat na jejich vršky hlav. Při další hodině jsme už sice s tím dlouhánem tančili spolu a dotáhli to až k prodloužené, pak to vzdal a já už taky neměla zájem se dál ztrapňovat. Nicméně když vidím jakékoli tanečníky, mám dojem, že bych to přece taky musela takhle dát! Lehce plout sálem a vznášet se. jenže vím že bych nedala a dusala bych jako slon v porcelánu a žádná lehounká mořská pěna vznášející se nad parketem by se nekonala :-D  :-D. Ale trsnout si na cokoli diskoškovýho nebo nějak rock, či si dát ploužák na Samba pa ti od Santany, tak to jo, to jsem schopná až do rána ;-)  :D

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 3. června 2018 v 15:07 | Reagovat

Já tančím "na kocůra" :-)

6 duchodkaevka duchodkaevka | 3. června 2018 v 16:14 | Reagovat

Také mi nebylo dáno, přesto jsem musela přetrpět taneční. Moje babička tvrdila, že na taneční se nezapomene. Měla pravdu, fakt jsem nezapomněla :D  :D

7 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 3. června 2018 v 16:40 | Reagovat

Tančit umím, tančím ráda, hodně, často. Když tu muži natírali okna, musela jsem si jednu skladbu trochu víc osolit a dala jsem tanec u kuchyňský linky. To byly pohledy! Další krásně zpracované španělské téma. :-D

8 Janinka Janinka | E-mail | Web | 3. června 2018 v 16:45 | Reagovat

Jestli něco nemusím, tak právě tanec, i do tanečních jsem odmítla chodit. A dívat se, jak někdo tančí? To je pro mě čisté utrpení a nuda, snad jen, když je to hodně divoký a ujetý :-D.

9 King Rucola King Rucola | Web | 3. června 2018 v 16:58 | Reagovat

tancujem tango s terapeutkou, inac nic! :-(

10 Zdenka Zdenka | Web | 3. června 2018 v 17:13 | Reagovat

Taneční pro mne byly utrpením :-D  :-D  :-D , ale teď ve zralém věku tančím ráda, néé že bych byla přebornice, ale s dobrým vedením to jde :-)  ;-) A když se přidá erotický náboj :D  :D

11 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. června 2018 v 17:15 | Reagovat

Tak tenhle zážitek Ti závidím víc než koridu... ;-)

12 padesatka padesatka | E-mail | Web | 3. června 2018 v 17:16 | Reagovat

[9]: Tango s mladou terapeutkou je dost dobrý... ;-)

13 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 3. června 2018 v 20:02 | Reagovat

[9]: Lepší, než kdybyste s ní tancoval tanec sv.Víta!

14 Lux Lux | Web | 3. června 2018 v 23:17 | Reagovat

Páni, to muselo být dokonalé, opravdový zážitek! Miluju tu atmosféru, tanečníci do toho dávají vše...
Já tančím ráda. Neumím to úplně dobře, ale nadšení se, doufám, taky počítá :D

15 Helena Helena | E-mail | 4. června 2018 v 7:14 | Reagovat

I slepec by měl při tvém líčení pocit, že všechno vidí, zažívá a prožívá!
Děkuji a přeji krásný den, Simi!
Helena

16 beallara beallara | 4. června 2018 v 7:40 | Reagovat

[1]: Jsme na tom úplně stejně :-D

[2]: Jo trvalá, snad každá jí musela zkusit, vypadat jako pudlík, ale bylo to módní a ráda na to vzpomínám.
Dnes už ti trvalou nikdo moc neudělá a nebo s odporem 8-O

[3]: Já chodila na kurz němčiny, tak mě tohle nehrozilo, jeden čas jsem chodila na taneční kroužek, ale byla jsem nepřirozená, toporná a trapná, vzdala jsem to :-D

[4]: Moje máma mě tam prostě nenacpala, věděla, že by to byly vyhozené peníze za šaty a boty, že bych tam nechodila.
Já také ráda tančím, moc, jen to postrádá tu ladnost, bohužel :D  :D

[5]: Ty jeden KOCÚRE mlsný, chtěla bych ten tvůj tanec vidět :-D

[6]: Naši předci věděli vždy, o čem hovoří, že :-D

[7]: Já též ráda trsám, jen neexhibuji :-D

17 ruzena ruzena | E-mail | Web | 4. června 2018 v 7:52 | Reagovat

Jsem taky taneční antitalent. Emoce by byly, jen tělo nějak neodpovídá :-) Mě se strašně líbilo krasobruslení, vypadalo tak lehce... jenže i tam mé úsilí končilo u mantinelu :-D

18 beallara beallara | 4. června 2018 v 7:56 | Reagovat

[8]: Každý jsme naštěstí jiní ;-)

[9]: Viděla jsem a jsi šikula, panovníku :-)

[11]: Skutečně se na zážitky tentokrát zadařilo, bylo to přínosnější než galerie plná obrazů :-)

[14]: Zde tanečníci dali víc než člověk čekal, vystoupení trvalo hodinu a bylo plné emocí a skutečné dřiny, tento tanec je hodně fyzicky náročný :-)

[15]: Kdo má rád tanec, určitě by ho nadchnul a byl by ním plný jako já ještě dnes a dlouho tento zážitek bude doznívat a děkuji. :-)

19 beallara beallara | 4. června 2018 v 7:59 | Reagovat

[17]: Jo krasobruslení, no to je ještě o level výš, já bruslit umím a dobře.
Ovšem když se tančí na ledě, kolikrát sedím s otevřenou pusou a jen čumím, co dokáží lidé udělat se svým tělem.
Na druhou stranu,každý jsme výjimečný v jiném oboru :-)

20 Obyčejné radosti života Obyčejné radosti života | Web | 4. června 2018 v 8:38 | Reagovat

Ty ses fakt minula povoláním. Opravdu nejsi spisovatel? Ne? To není možné... Kurnik, ty to umíš napsat tak, že mám pocit, že tam sedím. Moc ráda tvé články čtu.
Tanec je nádhera, pocit přenesený prostřednictvím těla. Musela to být nádherná podívaná.
Petra

21 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 4. června 2018 v 9:26 | Reagovat

Jak jen tomuhle článku rozumím! Do tanečních kroků mě poprvé zasvětila moje starší sestra, když chodila do tanečních. A od té doby se to vezlo. Vzhledem k tomu, že hudba je mi druhou přirozeností, je pro mě přirozený i tanec - je to hmatatelné prožití toho, co slyším. Už přímo v té hudbě je schovaný charakter pohybu, to, jestli bude ladný nebo ostrý, vášnivý nebo romantický. Některé tance zvedají ze židle, jiné evokují křídla labutí, ale všechny mě vždycky dokonale vtáhnou. A pak to jede a už se nedokážu zastavit :-)
Na maturáku jsme s mým tehdejším tanečníkem a spolužákem strašlivě vyděsili učitele, když jsme propluli v rytmu waltzu zcela prázdným tanečním parketem (člověk pravidelnými tréninky velmi rychle ztratí takový ten reflex "nesmím na prázdný parket" a získá opačný "honem, než nám tam někdo vleze!). Když mělo přijít sólo pro maturanty s učiteli, hrozně se nás báli, že tam s nimi vymeteme parket, málem se schovávali :-) Bylo to úplně roztomilé. Když jsme ale pak přišli na jiný maturák rok poté, došli jsme si pro ně zas - a tentokrát už se těšili, jak si s námi krásně zatančí :-)
Tanec je nádherný a slzám z flamenca dokonale rozumím. Nejednou jsem nenápadně sahala pro kapesník na nejedné taneční soutěži :-) Zkrátka příliš mnoho emocí.

22 Henrieta Henrieta | E-mail | Web | 4. června 2018 v 10:25 | Reagovat

Ježiš, to je celé o mně! I mě rodiče donutili jít do tanečních, abych ve své čerstvé pubertě zakusila utrpení, stud, trapnost.Já jsem na tanec příšerný dřevo, ale o to víc obdivuji ty, co jím vládnout. Jak já bych to chtěla umět...Pozdě! :-D
Henrieta

23 Kvak Kvak | 4. června 2018 v 11:13 | Reagovat

.....Na odpoledních čajích jsme se klátili do rytmu Black Sabbath a u pomalejších kousků jsme na sebe lepili svá džínová propocená těla a při vášnivých líbačkách zapomínali na svět, natož na taneček.
Prožívala jsem bouřlivá léta s máničkami v propocených sálech, zahulených, kde pivní odér plul a nadnášel každého z nás.
Do rytmu ohlušující hudby vzduchem létaly dlouhé vlasy, které se zklidnily jen u tklivých rockových balad Whitesnake.
Nelituji. Naopak. Zažila jsem, co jiní nestihnou za tři životy....
__________________
To je mi připadá jako Vívigův román o tehdejší moderní hudbě a tanci v socializmu, kde však jako zřejmě inteligentní autorka píšete stejně jako on o všem možném, jen ne o tom "proč" Vás to tehdy tak fascinovalo/ pravé důvody /. Pokud bych měl napsat něco o svém nekorektním dětství což už bylo taky  strašně dávno, z těch dob, fascinovala mne snad již od šesti let kdy kámoši končili pomalu hraním s vláčky, a začali se zabývat, vedeni většinou svými perspektivními a majetnými rodiči jako zelináři, řezníky či číšníky, podstatně praktičtějšími úvahami, a to třeba jako jak /s prominutím/ "ošukat baráky", hudba vysílaná tehdy pro americké vojáky v okupační zoně tehdejšího západního německa. Za několik let pak tuto hudbu pro bojovníky bohužel u většiny mladých nahradilo buzerantské kňourání a kvičení Johna Lenona, který se třeba vehementně rozčiloval nad tím, že byl počat z lahve chlastu ze soboty večer na neděli ráno, a hrozilo mu taky že narukuje do Vietnamu. Zkuste s odstupem času napsat ještě  nějakého "antivíviga", případně do toho zkuste zamontovat i ty atraktivní býčí zápasy zminula, a nebo mne prostě zase smažte, jako když jsem Vám kdysi psal o Lily Marlen...

24 Motýlek Dý Motýlek Dý | Web | 4. června 2018 v 15:06 | Reagovat

Tanec je krásný, ráda se dívám. Ale praktikovat ho, to není pro mě... Možná mě někdy donutí můj muž, ale jenom možná. :-)

25 Motýlek Dý Motýlek Dý | Web | 4. června 2018 v 15:07 | Reagovat

[24]: Jé, už to funguje. Předtím mi u tebe komentovat nešlo. :-?

26 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. června 2018 v 16:42 | Reagovat

Rozumím ti. Pokud jde o mne, mám tanec rád, kdysi dávno jsem se mu trochu věnoval, ale pak jsem přestal (a já když s něčím praštím, tak pořádně :-)), takže jsem ho přestal ovládat natolik, že jsem zároveň ztratil chuť ho sám provozovat. Ale rád se dívám, když někdo umí, a dokážu to, myslím, ocenit, zvlášť když jsou emoce nekašírované.

27 Sugr Sugr | E-mail | Web | 4. června 2018 v 18:27 | Reagovat

Tanec je krásný a tvůj článek a fotky též, děkuji za ně. :-)

28 Bev Bev | E-mail | Web | 4. června 2018 v 20:10 | Reagovat

Moc pěkně napsané, úplně jsem to viděla. Do tanečních jsem chodila a tančím moc ráda, hlavně volný styl a v davu, ale jak mé pohyby působí na okolí radši nepátrám. :D
Když někdo opravdu umí tančit, tak to bezmezně obdivuju, stejně jako jakoukoliv jinou dovednost dotaženou k dokonalosti. :-)

29 beallara beallara | 5. června 2018 v 7:15 | Reagovat

[20]: Kdepak nejsem, chybí mi slovní zásoba, chybí mi vzletnost spisovatelů, prdlá jsem, to jako že jo, ale to pro tuto disciplínu nestačí, nebyla bych v ní šťastná :-D

[21]: Nádherný komentář, díky němu si člověk uvědomí, že když TO tam je, ostatní jen němě zírají a právě utírají slzy.
Já zase sebe beru tanec jako jedno z nejkrásnějších lidských vyznání a tento projev, když se umí, je to dar. :-)

[22]: Podívej, někdo pluje sálem jako krásná labuť na jezeře, někdo okopává rajčata a je přeborník :-D  :-D  a když je za tím cítit štěstí, zaplať bůh na sto tisíckrát :-)

[23]: Podívejte, to nebylo záměrem vysvětlovat svá pohnutí, proč jsem chodila nebo nechodila s vlasatými máničkami.
Bylo to konstatování faktu, do textu to zapadalo, nebylo to mimo mísu, čtenáře by to v kontextu nezajímalo.
Navíc by z toho vznikl dlouhý text a ten nikoho nezajímá, vyhýbám se dlouhým textům, lidi nudí.
Smazala jsem vás pouze jednou a za to jste si mohl sám, tudíž neházejte kamenem, kam není třeba 8-O

[24]: Třeba ano, pokud máš rytmus v těle, nebude mít manžel moc práce :-)

[26]: Jak jsem už psala, bála jsem se levné estrády, já tato vystoupení pro turisty nevyhledávám, vždy to smrdí jen honbou za ziskem.
Tohle bylo prosto estrádních prvků, bylo to syrové, o to víc působivé.
Ale.. mnoho lidí bylo zklamaných, šli za estrádou, za barvami, za kýčem ;-)

[27]: Cukříku, fotky nic moc, fotit se nesmělo a upřímně, po chvíli jsem ty pokusy vzdala, raději jsem se věnovala tomu tanci :-)

[28]: Já ty taneční nedala a dnes se za to neumětelství stydím, občas člověk pár kroků, no měl by prostě ten základ umět :-(

30 bavi-mne-to bavi-mne-to | Web | 5. června 2018 v 7:59 | Reagovat

Do tanečních jsem chodila a myslím, že i ráda. Ale vím, že mi chybí to, o čem píšeš. Netancovala jsem s gracií sobě vlastní. Z mé strany to bylo prostě jen naučené.
Měj se!
Hanka :-)

31 Marta Dušková Marta Dušková | Web | 5. června 2018 v 9:21 | Reagovat

Blondýnko, flamenco je nádhera. Já jsem ještě před rokem a půl byla na diskotéce. A doufám, že se natolik uzdravím, abych opět mohla tančit. Volný styl miluju, u nás v rodině to tak máme. Slyšíme hudbu a už to s námi šije do rytmu. Měj pěkné dny.

32 Kvak Kvak | 5. června 2018 v 10:14 | Reagovat

29/23: Nechci Vám házet kameny do zahrady, ale jsem přesvědčen, že literatura pokud za něco stojí je právě popisem a vysvětlení různých přitažlivých a nebo naopak odpudlivých sil. Lidi lze lákat i na dvěstěpadesát stránek A5 v pořizovací hodnotě 120 korun za kus, za což velmi dobrý autor dostane dvacku do kapsy, ale když po infarktu něco rok pracně plichí a ještě čtenáři zatajuje,aniž by jen dovedl za tu dvacku od každého profesionálně růžově šumět, nakonec dosáhne efektu, jakoby vzal práškový hasicí přístroj, a vypustil ho do obsazené kabinky WC...

33 beallara beallara | 5. června 2018 v 10:20 | Reagovat

[32]: Víte, máte jednu chybu, jste tak inteligentní, že nejste k žití.
Vím, o čem mluvím, měla jsem takto fenomenálního otce, jen s ním nikdo nechtěl žít, život s ním nebyl k žití.
Nesmíte si plést blogovou tvorbu se spisovatelskou.
Již jednou jsem vás žádala, pokud vám nesedím, jdete v míru jinam, kde najde pole pro svou konstruktivní kritiku.

34 Kvak Kvak | 5. června 2018 v 10:53 | Reagovat

Domnívám se, že pokud si člověk chce zabouchnout vlasy do kufru u auta které předtím zapoměl zabrzdit přední brzdou, a dát se jím smýkat, měl by si koupit Roberta Musila, Muž bez vlastností. Pokud to dočtete aspoň na stranu 500, přestal bych se snažit růžově šumět, a začal tropit i když na stará kolena,  něco podstatně  zajímavějšího a hodnotnějšího.

35 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. června 2018 v 19:03 | Reagovat

[16]:
ad 5) Tango argentino typicho :-)

36 Sugr Sugr | E-mail | Web | 6. června 2018 v 18:15 | Reagovat

[33]: Simi naopak, já si myslím že toho Kvaka muže (pokud to není žena) naopak vzrušuješ, jinak by k tobě nechodil přece. Ty jsi žena bojovná a nedáš se, takže nějaký virtuální Kvak(Kvaková) tě nerozhodí, ne. Nejsi z těch vystrašených babek, které hned blokují a mažou toho, kdo nejde se stádem pochlebovatelů...,
to snad nejsi.
Znám tě bojovnou.
A aby se ti zlepšila nálada od Žabáka, zajdi si pro potěšení duše na romantické psaníčko k Sugr. ;-)  :-P

37 Chudobka1970 Chudobka1970 | Web | 7. června 2018 v 13:27 | Reagovat

Tančím ráda. Taneční mě bavily. Ale můj muž to neumí, trefuje se do mezirytmu. Tak se realizuju v rockovém rytmu :-D

38 bavi-mne-to bavi-mne-to | Web | 7. června 2018 v 13:33 | Reagovat

[33]: Simono, ztráta času reagovat v podstatě na něco, co je někde jinde nežli Tvůj příspěvek. Ten přeci je o  tanci a tanečnicích, o Tvém zážitku.
Takže byť vzletně psaný komentář ze strany Kvaka je prázdné kvak,kvak,kvak a zase kvak. :-D
Hanka :-)

39 padesatka padesatka | E-mail | Web | 7. června 2018 v 20:30 | Reagovat

K poslednímu článku:
Moc hezky jsi to sepsala, Ty fakt žádný kursy psaní nepotřebuješ.

40 Pavla Pavla | 7. června 2018 v 23:18 | Reagovat

Simi, krásně jsi prožila i popsala den se svojí vnučkou. Před nedávnem jsme byli s dvouletou vnučkou v Olympii a muž (neznalý obsluhy vláčku) vhodil padesátku. Divil se, že mu "automat" nevrátil, když jízda stojí korun dvacet. Sečteno, podtrženo - byla zaplacená trojitá jízda. Přestože stál přímo u mašinky, malé se podařilo za jízdy vystoupit na straně druhé. Byla jsem šťastná, že se jí nic nestalo a ani neupadla, ani nechci domyslet!

41 Marta Dušková Marta Dušková | Web | 8. června 2018 v 7:40 | Reagovat

Blondýnko, velmi jsem se bavila u kontaktního babičkovství a říkám si, jestli jste někdy nebyly holky s námi, protože něco je přes kopírák i v mém životě :-D Díky za zpestření rána. Měj pohodový víkend.

42 VendyW VendyW | E-mail | Web | 8. června 2018 v 9:11 | Reagovat

Já snad k tobě přestanu chodit! Ty mne vždycky šíleně vyděsíš tím, co všechno mne s Bobulí čeká! Už teď začíná mít určité móresy .... ;-)  :-D

43 King Rucola King Rucola | Web | 8. června 2018 v 9:19 | Reagovat

fantasticky napísaný článok  o kontaktnej babičke! :-D Bravo!

44 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 8. června 2018 v 9:42 | Reagovat

Přeju, aby se spamerská bouře brzy přehnala a idylu kontaktního babičkovství i kontaktního blogování už nic nenarušovalo :-)

45 ZaZa ZaZa | Web | 8. června 2018 v 12:20 | Reagovat

Babičkovství sice ještě neznám, ale podle Tvého vyprávění se moc neliší od maminkovství ;-). Takové krásné chvilky s malým neposedou moc dobře znám!Akorát já ty horké chvilky na WC zažívala se synem, takže jeho komentáře byly ještě horší
:-D a vyjít potom z kabinky....
Moc jsem se u Tvého vyprávění nasmála!
Užívej si to!!
ZaZa

46 Sugr Sugr | E-mail | Web | 8. června 2018 v 19:32 | Reagovat

Simi máš neuvěřitelně dobrou paměť, klobouk dolů. Že jsi měla před 37 lety měkká prsíčka a řekl ti to Jirka Sobotka - to je teda super! Hele a ty jsi mu taky hodnotila něco měkkého? :-D  :-D  ;-)
Věřím, že od té doby ti to žádný malý hošík neřekl! ;-)

47 Sugr Sugr | E-mail | Web | 8. června 2018 v 19:34 | Reagovat

Jo a takové babičkovství ti nelze než závidět, ne každá babička má takové štěstí, aby byla takhle využívána, dneska si mladí chtějí své dítě užívat sami. ;-)
Zvláště když babička ještě pracuje
8,30 hod. denně. ???  ;-)

48 beallara beallara | Web | 8. června 2018 v 19:54 | Reagovat

[39]: Míšo, moc děkuji, velice si tvé pochvaly vážím, skutečně. :-)

[40]: To bylo více dní, tolik toho nezvládnu, za jeden den bych se Soptíkem v tomto tempu zbláznila :-D

[41]: Ano, konkrétně u tebe, Martino, bych řekla, že naše zážitky budou shodné :-D

[42]: Chyběla by jsi mi, mooooc :-)

[43]: Vládče, bylo mi ctí být poníženým mouřenínem a maličko, docela maličko tě pobavit :-)

49 beallara beallara | Web | 8. června 2018 v 20:01 | Reagovat

[44]: Já doufám, nerada bych se stěhovala :-(

[45]: Jednou poznáš, že každá kategorie je úplně jiná, naprosto. Každé období je diametrálně odlišné, co si dovolíš jako máma, tak to ti jako babičce nehrozí.
Každá poloha je odlišná a já každé mé děvče miluji jinak, jak dceru, tak vnučku :-)

[46]: S Jirkou Sobotkou jsme se navzájem poměrně nevinně poznávali a shodou okolností se stal mým sousedem na dlouhých patnáct let než spáchal sebevraždu. :-)

[47]: Dělám, co mohu. Mám období, kdy dělám 10- 12 hodin denně několik týdnů, je to náročné, snažím se.
Jsem hodně zaměstnaná, dcera s rodinou také, občas je hodně náročné sladit to, ale jednou za měsíc za mnou děvčata jezdí na pár dní sama a to je úžasné. :-)

50 Dáša F. Dáša F. | Web | 8. června 2018 v 22:12 | Reagovat

Krásné babičkovství. Také bych chtěla. :o) Soptíček je nádherná, okatá princezna. Simi, moc zdravím a přeji krásné společné dny. D.

51 Meduňka Meduňka | Web | 9. června 2018 v 5:39 | Reagovat

Tanec Blondí, ten mi vždycky šel. A musím se pochlubit, že díky tomu mě používal kamarád diskžokej jako předtanečnici, když byli ostatní na začátku ještě málo opilí a zdráhali se vlézt na parket :D

A k babičkovství -
[47]: ... a ne každá babička má takové štěstí, aby nebyla tolik využívána (i když pracuje 8 hodin denně), dneska si mladí chtějí často užívat i sami :D

52 ruzena ruzena | E-mail | Web | 9. června 2018 v 8:03 | Reagovat

Babičkovství musí být krásný zážitek ..Mě to snad teprve čeká a doufám že si to užiju podobně. 😉 Komentáře nicneříkající jsem párkrát dostala taky - vůbec nesouvisely s obsahem mého blogu a zřejmě je pisatel (pochopitelně anonymní) posílal na víc blogů. Zatím stačilo zablokovat jen jeho (jí) ale 250 je opravdu moc. :-? Někdo asi nemá lepší způsob zábavy, chudák :-!

53 MarijaKes MarijaKes | Web | 10. června 2018 v 17:38 | Reagovat

Já už se jen směju, má vnoučata už pomaloučku babičku nepotřebují a tak si osvěžuji zážitky s tvými zážitky. Všechno je to jak přes kopírák.
Jen ty otázky, ty jsou opravdu na nervy. "Kam jede ten pán na kole?"
"Tak to nevím."
"Víš, ale nechceš mi to říct."
Tak si příště vymyslím, že třeba do práce. Ale zase chyba.
"jak to víš, že jede do práce, ty ho znáš?......

54 Sugr Sugr | E-mail | Web | 10. června 2018 v 17:54 | Reagovat

[51]: Jak vidno Meduňko co babička, to jiná životní zkušenost. Nelze paušalizova, že každá babička se bude mít nutně tak krásně jako babička Simi se svým Soptíčkem tak jak tady popisuje, anebo si budou chtít mladí užívat bez dítěte, jako je to u babičky zřejmě Tebe.
Třetí případ, kdy mladí si chějí dítěte užívat a babičky mají volno existuje věř či ne, dokonce moje kolegyně v práci ani "nevozily", natož aby ji mladí strkali dítě na dovolené atd. Jak jsem psala, co člověk to jiný životní příběh.
Děkuji, že jsi reagovala zde na můj komentář k článku Simči. ;-)  :-)

55 MarijaKes MarijaKes | Web | 10. června 2018 v 19:39 | Reagovat

A nyní jsem se dostala ke komentáři k tomuto článku. Já jsem tančila moc ráda, i když taneční jsem moc nemusela. To přišlo nějak samo až později. Pamatuju si, jak jsem se snažili tančit lambádu. To byla legrace, jak nám to nešlo. :D
Když takové ryzmické tance vidím, tak to se mnou škube a chtěla bych vidět sama sebe, jak se tlemím. :D

56 Miloš Miloš | Web | 27. července 2018 v 16:35 | Reagovat

Já jsem tanci také moc nedal a zelí nepěstujeme a ani šlapání tak neuplatním :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama